Člověk se po celý život učí proto, aby mohl zapomínat... ( autor )

Referát - Jihomoravský kraj

28. dubna 2006 v 5:51 | Ing. Ladislav Novák -prameny |  Referáty - Zeměpis
Jihomoravský kraj
je vymezen územními celky Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.
Rozkládá se na území 7 195 km2 a rozlohou je čtvrtým největším krajem České republiky.
Počtem obyvatel v roce 2005 cca 1 130 tis. zaujímá třetí místo v republice.
Metropolí kraje je největší moravské a druhé největší město České republiky Brno, které počtem obyvatel ( v roce 2004 mělo 369,5 tis. obyvatel) i hospodářským významem jednoznačně převyšuje ostatní města kraje.
Poloha kraje z hlediska geografického je poměrně výhodná, což je dáno jeho postavením na historickém spojení mezi jihem a severem Evropy. Sousedí s Rakouskem a Slovenskem, v rámci republiky s krajem Budějovickým, Jihlavským, Olomouckým, Pardubickým a Zlínským.
Spolu s Jihlavským krajem vytváří jednotku NUTS II. Přírodní podmínky jsou v kraji velmi různorodé a mají vliv na způsob využívání krajiny a způsob života v ní.
V rámci Jihomoravského kraje se rozlišují tyto základní typy přírodních krajin: Východní okraj České vysočiny s Českomoravskou vysočinou, Boskovickou brázdou, Brněnským masívem, Moravským krasem a Drahanskou vysočinou, dále moravské úvaly s Dyjsko-svrateckým a Dolnomoravským úvalem a Vyškovskou bránou a karpatské vysočiny zahrnující Jihomoravské Karpaty - Pálavu a Dunajovické kopce, Středomoravské Karpaty -Ždánický les a Litenčické vrchy a Bílé Karpaty s podhůřím. Přírodní vlastnosti jednotlivých částí, ať už z hlediska nerostného bohatství, úrodnosti a využitelnosti půd pro zemědělství a lesnictví, zdrojů pitné vody, dopravní prostupnosti nebo obytnosti krajiny a jejího rázu, mají vliv na lidské aktivity a potenciály jejího využití. Tyto vlastnosti významně charakterizují možnosti rozvoje kraje jako celku, ale i jeho jednotlivých prostorových částí.
Vývoj kraje.
V historickém vývoji území Brněnského kraje se svými centry představuje hospodářsky významnou oblast. Tento rozvoj vycházel patrně z jihovýchodní části kraje jako součásti Velkomoravské říše ve dvou osách kolem řeky Moravy a od Břeclavi přes Brno k Blansku a Boskovicím. První písemné doklady o existenci dnešních okresních měst se datují již z XI. století, od kdy je možno sledovat růst jejich místního významu. Na konci XI. století jsou nejvýznamnějšími městy kraje Brno a Znojmo, na celé Moravě se svou velikostí mezi ně řadí již jen Olomouc.
-
Rychlejší růst významu druhé osy souvisí pak s rozvojem dopravy mezi Vídní a Brnem, kdy železniční spojení mezi těmito městy bylo otevřeno již v r. 1839. Hospodářský vývoj na této ose podporuje růst významu Brna před první světovou válkou. Dynamicky se pak rozvíjí hospodářství Moravy mezi dvěma světovými válkami, kdy ani rozpad Rakousko-Uherska vážněji nehrozil čilý hospodářský styk s Rakouskem a jeho hlavním městem Vídní.
"Stažení železné opony," které znamenalo přerušení přirozených hospodářských styků na jižní hranici Moravy, zbrzdilo rozvoj průmyslu a obchodu v této příhraniční oblasti, včetně všech dalších neblahých hospodářských důsledků.
Rozvoj zemědělství, jehož význam plyne nejen z geografických, ale i historických kořenů byl výrazně zbržděn v padesátých a šedesátých letech v souvislosti s kolektivizací zemědělců. Přes všechny problémy však zemědělství představovalo v kontextu Československa vysoce produktivní oblast hospodářství.
Hlavním průmyslovým odvětvím bylo strojírenství, které se dynamicky rozvíjelo v místech s již dlouhodobou tradicí této výroby.
Průmysl
V Jihomoravském kraji je stále na prvním místě strojní průmysl. V Brně jsou především možnosti pro investování a energetiku (Alstom Power, První brněnská strojírna), výroba traktorů a zemědělského průmyslu (Zetor), hydraulické a pneumatické / vzduchové stroje (Poclain Hydraulics), zpracovatelské stroje (Šmeral), provozní stroje (IFE, Frencken, E.W.C.), kuličková ložiska (ZKL). Další významné obory, ve kterých se pohybují firmy, zabývající se strojním průmyslem se nachází v oblasti Blanska - severně od Brna. (ČKD a Metra - vodní turbíny), Adamově (Adast - kompresory, a pumpy), Kuřimi (TOS - obráběcí stroje a centrum obráběcího průmyslu), Boskovicích (Minerva - šicí stroje, Novibra - jehly pro textilní stroje a Vyškově (Fritzmaier - zemědělská a ostatní transportní technika, Fischer Vyškov - kovoobráběcí.
V jižní části regionu je strojní průmysl v Břeclavi, kde se nacházejí dvě výrobny výtahů a pojízdných schodů OTIS a OTIS-Escalators, Hustopečích (Mostárna - stavba mostů, jeřábů, Worthington Gastec - tlakové nádrže, GEMI a Westphalia - automobilové náhradní díly.) Podniky významné pro strojní a obráběcí průmysl se také nacházejí v Hodonínském regionu (Jihomoravská armaturka v Hodoníně - armatury, Narex v Kyjově - vrtáky, Šroubárna v Kyjově - šrouby a spojovací materiál). Více než stoletou tradici má v Jihomoravském kraji také elektrotechnický průmysl, jehož hlavním centrem je opět Brno - VUES, ZPA a Inotec v Brně, Siemens Electric Machines v Drásově. Elektrotechnika a ITC technologie jsou průmyslovým obory, ve kterých došlo během posledního desetiletí v Jihomoravském kraji k prudkému rozvoji. Nedávný prudký rozmach tohoto oboru stojí na výzkumech, které mají v Brně v této oblasti dlouholetou tradici.
Textilní a obuvnický průmysl
jsou obory, které v průběhu 90- tých let prožily velké změny. Mnoho podniků úplně zmizelo a jejich činnost byla jen z částí převzata nově vzniklými firmami. Nejdůležitější centra textilního průmyslu a výroby oblečení v Brně jsou Nová Mosilana a Luwa (obě se zahraničním kapitálem).
Potravinářský průmysl
je vysoce rozvinutý ve většině okresů - největší koncentrace je v jižních a východních okresech tj. Brno-město, Brno-venkov, Hodonín, Znojmo a Břeclav - zpracování masa, cukrovary, konzervárny ovoce a zeleniny. V Jihomoravském regionu se také nacházejí čtyři velké pivovary - Starobrno v Brně, Hostan ve Znojmě, pivovar Vyškov a pivovar Černá Hora; a velký počet velkovýrobců vína - především: Víno Mikulov, Vinium Velké Pavlovice, Znovín Znojmo. Vinařství a výroba vína reprezentují významné ekonomické aktivity, stejně tak jako hlavní turistické atrakce v jižní části regionu
Chemický a farmaceutický průmysl
je zastoupen především ve městech: Břeclav, Brno (Pliva - Lachema), Vyškov a Ivanovice na Hané (Bioveta).
Jihomoravský region představuje jeden z nejdůležitějších dopravních uzlů v České republice - má druhou nejhustší síť silnic a dálnic, bude součástí prvního a druhého mezinárodního koridoru, stejně tak, jako je významným národním dopravním uzlem pro vlakovou dopravu. Brno také disponuje jedním mezinárodním letištěm I. kategorie.
V Brně se také nachází společnost Veletrhy Brno, a.s. - nejspecializovanější společnost na veletrhy a výstavy ve střední Evropě - s téměř 50 výstavami za rok. Majoritním vlastníkem je německá společnost Messe Düsseldorf a zaměstnává přes 750 lidí. V roce 1993 byl znovu otevřen Technologický Park Brno, což bylo jedním z cílů společného projektu, který odstartoval Český technologický park. Jednou z předností Technologického parku Brno je jeho strategická poloha a skutečnost, že je zde k dispozici kvalifikovaná pracovní síla. V technickém parku dnes můžeme najít firmy jako - Siemens, IBM, Honeywell, SGI, Ness technologies, Timken, Control Techniques, FEI, Český mobil, Tranza a Andrew Telekommunikations.
Dalším z významných rozvojových projektů je průmyslový park Brno - Černovická terasa - se 179 hektary plochy tvoří jeden z největších průmyslových parků v České republice a splňuje všechny předpoklady pro investice "na zelené louce". Pozemky jsou ve vlastnictví města a jsou obzvláště atraktivní z důvodu jejich blízkosti k mezinárodnímu letišti, dálnici a železniční síti.
 

48 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama