Člověk se po celý život učí proto, aby mohl zapomínat... ( autor )

Referát - Český stát za Jagellonců

30. dubna 2006 v 13:17 | Ing. Ladislav Novák -prameny |  Referáty - Dějepis

Český stát za vlády Jagellonců

Kutnohorským mírem z roku 1485 uzákonil Vladislav rovnost katolíků a kališníků. Vydáním Svatováclavské smlouvy urovnal Ludvík Jagellonský dlouholetý spor mezi šlechtou a městy. Města získala právo hlasovat na zemském sněmu a šlechta mohla začít podnikat;obchodovat. Za vlády Jagellonců se do Čech dostal vynález knihtisku, vynalezl ho Johannes Gutenberg.
Na návrh Jiřího z Poděbrad zvolil zemský sněm v roce 1471 českým králem Vladislava z polského rodu Jagellonců. Vladislav Jagellonský si vládu rozdělil s Matyášem Korvínem. Po smrti Matyáše Korvína byl Vladislav zvolen uherským králem a sídlo země bylo přesunuto z Prahy do Budína. Po smrti Vladislava nastoupil na český trůn jeho syn Ludvík.
Utonutím v bažině zemřel Ludvík při bitvě u Moháče v roce 1526, jeho vojsko tu bojovalo proti Turkům.
Vladislav, kterému se říkalo král Dobře;Bene, vládl v Čechách a Matyáš Korvín na Moravě a ve Slezsku. Významnými pozdně gotickými architekty byli Benedikt Reid a Matěj Rejsek. Za vlády Jagellonců vznikla první mapa Čech, jejím autorem by Mikuláš Klaudián.

Rozdělení českého státu mezi Vladislava Jagellonského a Matyáše Korvína

Ještě za svého života Jiří z Poděbrad prosadil, aby se jeho nástupcem na českém trůně stal syn polského krále Vladislav Jagellonský. Vladislav Jagellonský se dohodl s Matyášem Korvínem na rozdělení moci.
Olomoucký mír zajistil Vladislavu Jagellonskému vládu v Čechách. Olomoucký mír zajistil Matyáši Korvínovi vládu ve vedlejších zemích.
Kutnohorský sněm přijal kompaktáta jako základní zemský zákon. Vladislav Jagellonský musel před korunovací českým králem slíbit, že bude dodržovat kompaktáta. Dohoda mezi Vladislavem Jagellonským a Matyášem Korvínem byla uzavřena roku 1479 v Olomouci.
Král Vladislav Jagellonský byl přesvědčený katolík, s jeho nástupem souviselo posílení katolické strany. Roku 1485 se konal v Kutné Hoře sněm, na němž byla uzavřena dohoda mezi katolíky a kališníky;utakvisty.
Kutnohorský sněm ukončil s konečnou platností období husitství. Po smrti Matyáše Korvína byl roku 1490 Vladislav Jagellonský zvolen uherským králem.

Česko-uherské soustátí

Šlechtickou spoluvládu stvrzoval i nový zemský zákon zvaný Vladislavské řízení zemské. Po smrti Vladislava Jagellonského se českým a uherským králem stal jeho nedospělý syn Ludvík.
Ludvík Jagellonský zemřel na útěku z bitvy u Moháče. Na přelomu 15. a 16. století byl český a uherský stát spojen osobou jednoho panovníka;krále.
Vladislav Jagellonský učinil svým sídlem uherský Budín. Nepřítomnosti krále Vladislava v zemi využívali čeští páni. Panský stav tvořili představitelé nejstarších a nejurozenějších šlechtických rodů.
Vladislavské řízení zemské bylo vydáno roku 1500. Čeští stavové usilovali o návrat krále Ludvíka z uherského Budína do Prahy.
U Moháče roku 1526 utrpělo české a uherské vojsko těžkou porážku v bitvě s Turky. Roku 1453 dobyli Turci Cařihrad; Konstantinopolis.
V 16. století se o stavovská práva ucházeli nejen páni, ale i rytíři. Spor mezi šlechtou;pány a městy řešila Svatováclavská smlouva.
Svatováclavská smlouva byla uzavřena roku 1517. Roku 1389 utrpělo Srbsko v bitvě na Kosově poli porážku od Turků.

Počátky jednoty bratrské, reformace a pozdní gotika

Učení Petra Chelčického se stalo základem Jednoty bratrské. Na husitství navázala přibližně o století později luterská reformace. Hlasatelem církevní reformy v Německu byl Martin Luther.
V 16. století se v Evropě šířil nový kulturní proud a umělecký směr zvaný renesance. Česká pozdní gotika bývá též označována jako vladislavská. Proti revolučnímu násilí husitů vystoupil Petr Chelčický.
První obec českých bratří vznikla v Kunvaldu pod Orlickými horami roku 1457. Martin Luther považoval za svého předchůdce českého reformátora Jana Husa.
Renesanční kultura se do ostatní Evropy šířila z Itálie. Na konci 15. století byla v Kutné Hoře dokončována stavba chrámu svaté Barbory.
Významnými staviteli české pozdní gotiky byli Matěj Rejsek a Benedikt Rejt. Významnou stavbou Matěje Rejska je Prašná brána v Praze. Významnou stavbou Benedikta Rejta je Vladislavský sál na Pražském hradě.

Čechy za vlády Jagellonců

Roku 1471 si český sněm volí za krále Vladislava II. Jagellonského. Po Matyášově smrti je Vladislav II. roku 1490 zvolen uherským králem, přesidluje do Budína a spojuje tak opět země Koruny české pod jednu vládu.
Po Vladislavovi nastupuje na český trůn jeho syn Ludvík Jagellonský. Ludvík Jagellonský umírá po prohrané bitvě u Moháče roku 1526, když podléhá přesile tureckých vojsk.
Král Vladislav II. zahajuje přestavbu Pražského hradu, kterou svěřuje do rukou saského stavitele Benedikta Rejta . Benedikt Rejt v Čechách navrhuje Vladislavský sál a chrám sv. Barbory v Kutné Hoře ve stylu pozdní gotiky.
Na stavbě chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře se podílí známý stavitel Matěj Rejsek, autor pražské Prašné brány. Vladislav II. podporovaný císařem vedl boj o český trůn s Matyášem Korvínem, kterého zase podporoval papež.
Válka skončila roku 1478 nerozhodně a soupeři si země Koruny české rozdělili: Vladislav II. získal Čechy a Matyáš Moravu, Slezsko a Lužici. Za Vladislava II. zavládl čilý stavební ruch a české země zacelují rány po dlouhém období husitských válek.
Ludvíkovou smrtí vymřel rod Jagellonců na českém trůně. Komise sedmnácti pánů a rytířů vydává nový zemský zákoník, Vladislavské zřízení zemské, které posiluje moc šlechty na úkor pravomocí měst a prostého lidu.
Trvalé spory mezi šlechtou a městy jsou částečně zmírněny Svatováclavskou smlouvou z roku 1517, která městům přiznává hlas na zemských sněmech a šlechtě umožňuje neomezenou hospodářskou činnost na jejích panstvích.
Nejvýznamnějším malířem jagellonské doby byl Mistr litoměřického oltáře. K významným dílům raného humanismu patří právní spisy Viktorina Kornela ze Všehrd nebo první mapa Čech Mikuláše Klaudiána.
VLADISLAV II. JAGELLONSKÝ (1456 - 1516)

král
Český král od roku 1471, od roku 1490 král uherský, syn polského krále Kazimíra IV. Jagellonského. Do roku 1490 sídlil jeho panovnický dvůr v Praze, nadále pak v Budíně.
V letech 1471 - 1490 se o vládu v zemi a titul českého krále dělil s uherským panovníkem Matyášem Korvínem. V domácí politice se svou slabostí zasloužil o nebývalé posílení moci šlechty, což dalo vzniknout velmi rozvinuté formě stavovského státu.
Významný politický krok představovali dědické smlouvy mezi Jagellonci a Habsburky, které daly po roce 1526 vzniknout habsburskému středoevropskému soustátí, jehož součástí bylo České království až do roku 1918. České země prožívaly za vlády Vladislava II. Jagellonského období hospodářské stability za významného kulturního přispění pozdní fáze gotického slohu, jemuž se dostalo pojmenováni "vladislavská" nebo také "jagellonská" gotika.
Místa v Praze s panovníkem spojená:
Spoustu referátů najdete na našich školních stránkách www.zstrebivlice.blog.cz nebo na www.pokushistory.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama