Člověk se po celý život učí proto, aby mohl zapomínat... ( autor )

Berlínská krize, Kubánská krize a válka ve Vietnamu

1. dubna 2007 v 13:29 | ing. Ladislav Novák |  Referáty - Dějepis
Berlínská krize, karibská krize, Válka ve Vietnamu
V roce 1955 se uskutečnila schůzka hlav čtyř vítězných velmocí v Ženevě. Smrt Stalina a Chruščova a nová zahraničněpolitická koncepce mírové koexistence vyvolaly mnoho nadějí západního světa na vylepšení vztahů v rámci studené války.
Na přelomu 50. a 60. let utíkaly tisíce obyvatel NDR; Německé demokratické republiky; východního Německa do SRN - tato emigrace narušovala chod ekonomiky. Chruščov vyhrožoval Západu totální blokádou Západního Berlína, pokud nebude celá německá otázka vyřešena podle sovětských představ.
V srpnu roku 1961 byla postavena kolem území Západního Berlína betonová zeď, která definitivně připravila východoněmecké občany o možnost odchodu. Napětí mezi USA a SSSR vzrostlo s nástupem Fidela Castra k moci na Kubě. V průběhu karibské krize v roce 1962 stál svět nejblíže třetí světové válce. USA uvažovaly během karibské krize o zničení sovětských základen, ale nakonec se rozhodly na Kubu uvalit námořní karanténu; blokádu . Karibská krize skončila stažením sovětských raket z ostrova a tajným Kennedyho slibem Chruščovovi, že USA nenapadnou Kubu a odstraní své jaderné rakety z Turecka.
Nová vláda Fidela Castra požádala o hospodářskou pomoc SSSR a komunistickou Čínu, na což USA reagovaly přerušením diplomatických vztahů s Kubou. Studená válka se drasticky vyostřila, když Spojené státy zjistily, že na Kubě jsou rozmístěny sovětské jaderné; nukleární; atomové zbraně namířené k americkým břehům.
V roce 1963 byla podepsána dohoda o částečném zákazu jaderných zkoušek; pokusů, v níž se signatáři zavazovali, že budou provádět jaderné pokusy jen pod zemským povrchem. Afrika, Latinská Amerika a Antarktida byly prohlášeny za území bez jaderných zbraní.
Jaderné; nukleární; atomové zbraně nesměly být od 60. let umisťovány na dně moří a oceánů.
V roce 1963 byla zřízena přímá telegrafická a později telefonní linka mezi Bílým domem a Kremlem, známá jako "horká" linka, která měla předcházet vzniku krizových situací na Zemi.
V roce 1968 byla podepsána smlouva o nešíření jaderných zbraní, v níž se signatáři zavazovali, že nebudou pomáhat získávat jaderné zbraně zemím, které je dosud nevlastnily.

Berlín

Po skončení války bylo Německo na základě Jaltské dohody rozděleno do čtyř okupačních zón, Berlín pak do čtyř sektorů. Postupně dochází ke zvyšování napětí mezi mocenskými bloky:
23. června 1948 dochází k blokádě západních sektorů Berlína, trvající téměř jeden rok.
23. května 1949 je na území západních okupačních zón založena Spolková republika Německo
7. října 1949 je jako reakce na vyhlášení SRN založena Německá demokratická republika, sovětský sektor Berlína se stává jejím hlavním městem.
Těmito událostmi je rozdělení města fixováno politicky. V Berlíně platí i nadále čtyřmocenský status, což v praxi nemá žádného významu. Berlín je novou SRN jen s malými výjimkami považován za spolkovou zemi. Velký význam zde hraje skutečnost, že v době 1949 až 1961 území NDR opustily téměř tři miliony obyvatel, z velké části odborníci s dobrým vzděláním; většina jich se rozhodla opustit NDR přes Berlín, kde hranice probíhala středem města a nebyla tak snadno kontrolovatelná.

Americký sen; Studená válka v USA; Vietnam

Duchovním vůdcem hnutí za občanská práva černých Američanů byl baptistický kazatel Martin Luther King, prosazující cestu "bojovného nenásilí" jako prostředku k dosažení rovnoprávnosti, který se stal nejmladším nositelem Nobelovy ceny míru.
Prezident Lyndon B. Johnson (1963 - 1968) diskriminaci definitivně ukončil a segregaci černošského obyvatelstva postavil mimo zákon. USA vysílají vojenské poradce a později i vojáky do Jižního Vietnamu bojujícího s komunistickým Severním Vietnamem podporovaným SSSR a Čínou.
V roce 1973 vyjednal tehdejší americký prezident Richard Nixon ukončení americké účasti ve válce ve Vietnamu. USA byly po druhé světové válce hospodářsky nejsilnějším státem světa, protože se válka vůbec nedotkla amerických továren.
Období poválečné prosperity v USA trvalo až do počátku 70. let. Poválečná euforie a pocit bezpečí byly otřeseny až zjištěním, že sovětskému jadernému; atomovému výzkumu napomohli komunističtí; prosovětští špióni z řad amerických občanů.
Přestože si byli všichni Američané rovni před zákonem, byla černošská část obyvatelstva stále omezována politikou rasové segregace. Nový prezident John F. Kennedy chtěl ukončit segregaci (oddělování bílého a černého obyvatelstva) a navrhl velkorysý zákon o občanských právech.
Hlavním cílem USA během studené války bylo zabránit dalšímu šíření komunismu. Vietnamská válka vzbudila v USA silnou vlnu nevole především u mladých lidí, která vyústila v protestní demonstrace, obsazování škol a odchody do zahraničí. V roce 1975 podlehl Jižní Vietnam severovietnamské přesile a země byla sjednocena pod komunistickou vládou.
Mezi lety 1945 a 1960 vzrostl počet obyvatel USA o jednu třetinu. Érou mccarthismu je nazýváno období 50. let v USA, kdy senátor Joseph R. McCarthy a jeho přívrženci rozpoutali štvavou kampaň proti údajným spolupracovníkům a sympatizantům Sovětského svazu mezi občany Spojených států. USA vysílala do vietnamské války stále více vojáků - v roce 1968 jich tam bylo bezmála půl milionu.
Korejská a vietnamská válka
1948 - Korea byla rozdělena podle 38. rovnoběžky na Jižní a Severní Koreu
1949 - nezávislost Vietnamu, Laosu a Kambodže přidružených k Francii
1950 - severokorejská armáda překročila 38. rovnoběžku - Korejská válka
1950-1953 - válka v Koreji
1957 - začátek partyzánské války v Jižním Vietnamu
1960 - John F. Kennedy zvolen prezidentem USA
1960 - založení Fronty národního osvobození Jižního Vietnamu
1962 - ustavení amerického vojenského velení ve Vietnamu
1963 - státní převrat ve Vietnamu a svržení Ngo-dinh-Diema
1964 - začátek bombardování Severního Vietnamu
1969 - začátek stahování Američanů z vietnamského konfliktu
1970 - hromadná americká a jihovietnamská intervence do Kambodži
1972 - blokáda a obnovení náletů na Severní Vietnam
1973 - podpis pařížských dohod, které měly vymanit USA z vietnamské války
1975 - Rudí Khmerové u moci v Kambodži
1975 - vietcong dobyl Saigon = znovusjednocení Vietnamu
60. a 70. léta
1960 - americký hospodářský bojkot Kuby
1961 - vylodění v zátoce Sviní na Kubě = americké fiasko
1962 - kubánská krize
16. 10. 1962 - špionážní letoun USA odhalil na Kubě existenci raketových odpalovacích ramp
20. 11. 1962 - skončila námořní blokáda Kuby
1963 - Kennedy;J.F.Kennedy byl v Dallasu zavražděn
1965 - ve Španělsku demonstrace proti diktatuře generála Franka
1968 - zavraždění Martina Luthera Kinga
1968 - studentské revolty v Paříži
1968 - Albánie oficiálně vystoupila z Varšavské smlouvy
1970 - Kongres schválil zákon, který zakazoval rasovou diskriminaci
1979 - invaze Vietnamců;Vietnamu do Kambodži
1974 - řecko-turecký konflikt kvůli Kypru = oslabení NATO
1978 - krakovský arcibiskup Karol Wojtyla zvolen papežem (Jan Pavel II.)
1974 - demise amerického prezidenta Nixona kvůli aféře Watergate
1979 - sovětská invaze do Afghánistánu
Počátek 60. let, Berlín, Karibská krize
50. léta se vyvíjela poměrně bezproblémově, ale poč. 60. let zaznamenal tendenci ke zhoršení politické situace. Vedly k tomu události z 1.2.1960. Ve svých důsledcích znamenala tato tendence nové přiblížení se světa na práh "horké války". 1.5.1960 ráno z americké základny v Turecku odstartoval major Powers se špionážním letadlem, křižoval celou oblast SSSR a sovětské území fotografoval. Američané tehdy podcenili raketové možnosti SSSR a Sověti nad Sverdlovskem (= Jekaterinburg) letadlo s majorem Powersem sestřelili. Powers se katapultoval a byl zatčen. Nastal tak politický spor mezi USA a SSSR. Shodou okolností se v květnu 1960 měla v Paříži konat konference na nejvyšší úrovni - zástupci de Gaulle, Macmillan, Eisenhower, Chruščov. Sověti odmítli jednat, pokud se USA za let Powerse neomluví. Američané tak neučinili, protože ve stejné době chytli na území USA sovětského plukovníka Aebla. Jednání je rozbito a svět se ocitl na prahu válečného konfliktu.
Berlín
Prvním konfliktem byl boj o Berlín. Květnová schůzka měla řešit právě problematiku Berlína, ale kvůli jejímu rozpadu se tak nestalo. Sověti přistoupili k jednostrannému řešení. V noci z 12. na 13. 8. 1961 obstavěli západní Berlín zdí. Nikdo z občanů NDR do západního Berlína nemohl. Všem lidem byla hned druhý den v NDR nabídnuta práce. Berlín se stal na 28 let symbolem mocensky rozděleného světa.
Kuba
Druhým problémem se stala Kuba. Proamerický diktátor Batista byl z Kuby na přelomu let 1969/1970 vyhnán. Místo něj přišli Castrovci a Ernesto Guevara; přinesli odpor a diktaturu. Na jaře 1969 se v Zátoce sviní vylodili kubánští emigranti z Floridy, Castro je vyhnal.
Válka ve Vietnamu
Válka ve Vietnamu v letech 1964-1975 byla bezpochyby jedním z nejvážnějších konfliktů druhé poloviny 20.století. Její výjimečnost spočívala mimo jiné i v tom, že to byla válka "v přímém přenosu". Miliony lidí denně sledovaly na obrazovkách svých televizorů to, o čem mohly dříve jen číst v novinách.Ve Vietnamu je tento konflikt známý jako americká válka. Intervence USA ve Vietnamu znamenala vlastně jen poslední eskalaci třicetiletého ozbrojeného konfliktu, který začal v roce 1945/46 odporem vietnamských komunistů.
Statistika
91% vietnamských veteránů řeklo, že je těšilo sloužit ve Vietnamu. 74% řeklo, že by sloužilo znovu, i kdyby znali výsledek. 2/3 mužů sloužících ve Vietnamu byli dobrovolníci. (2/3 mužů bojujících ve 2.světové válce v americké armádě byli odvedenci.) Přibližně 70% zabitých ve Vietnamu byli dobrovolníci. 86% zahynuvších ve Vietnamu byli běloši, 12.5 % černoši, 1.5% jiné rasy. 79% mužů ve Vietnamu měli dosažené vzdělání z High School či vyšší.
Mrtvých
Průměrný věk
Celkově
58 169
23,11
Enlisted - *1)
50 295
22,37
Důstojníků
6 598
28,43
Warrants - *2)
1 276
24,73
*1) - takový člen ozbrojených sil USA, který nemá důstojnickou hodnost.
*2) - Ospravedlněných, přikázaných.
5-ti mužům zabitým ve Vietnamu bylo pouze 16. Nejstaršímu muži padlému ve Vietnamu bylo 62 let. 11 465 padlým bylo pouze 20 let. Jeden z deseti Američanů sloužících ve Vietnamu byl zraněn. 58 169 bylo zabito a 304 000 (75 000 vážně) zraněno z celkem 2 590 000 sloužících.
Průměrný věk vojáka bojujícího ve Vietnamu bylo 22 let (ve 2.světové válce 26). Průměrný pěšák zažil 240 dnů v akci během roku (ve 2.světové válce to bylo 40 dní během 4 let). Tento rozdíl je zapříčiněn možností nasazení vrtulníků.
12 000 vrtulníků bylo nasazeno ve Vietnamu. Mezi říjnem 1966 a koncem v roce 1975 nalétaly armádní UH-1 celkem 7 531 955 hodin. AH-1G celkem 1 038 969 leteckých hodin.
Spoustu referátů najdete na stránkách Školního časopisu www.zstrebivlice.blog.cz nebo na www.pokushistory.blog.cz
 

Další články


Kam dál

Reklama